Věda a technologie v kontextu dějin lidstva

 Mnoho věcí, které nám dnes přijdou samozřejmé, byly před 100 lety naprosto nepředstavitelné. Jednoduché komunikování přes celé kontinenty, informace na dosah ruky, cestování do vesmíru, televizní přenosy. Kdybyste o tom někomu před 100 lety řekli, tak by na Vás koukali, jak na blázna.  Věda a technologie se začaly vyvíjet už od samého počátku lidstva, a jsou (alespoň dle mého názoru) jednou z klíčových složek, která se na utváření dějin podílí. Proto bych rád dnešní článek věnoval tomuto tématu.

Technologie

 Pod technologií (z řeckého překladu „nauka o dovednostech“) si člověk může představit i tak jednoduchý nástroj, jako kamenný klín nebo tak komplexní, jako počítače a technologie určené k manipulaci s geny. Jsou tu s námi vlastně odjakživa (záleží, co považujete za technologii – pro někoho to může být i ten kamenný klín a pro někoho jiného to může být třeba až první automobil), a mají celkem jasný cíl – zjednodušování různých činností. Čím víc se technologie vyvíjí, tím více na nich lpíme, a troufám si tvrdit, že by se bez nich většina lidí neobešla, alespoň ne v tomto století. První velký rozmach technologií přichází během

18. století, kdy započne první průmyslová revoluce. Dnes zažívají rozmach taktéž, hlavně v oblasti IT (koneckonců, dnes je IT jedním z nejvýdělečnějších oborů).

Věda

 S vědou to už je trochu složitější. Něco, co by se podle dnešních parametrů dalo definovat jako věda, vzniklo v dějinách lidstva o něco později než první nástroje, a to až v antickém Řecku. První vědou, která vznikla, je filozofie (v řeckém překladu „milovat moudrost“). Jedním z cílů filozofie (a vědy samotné) je pochopení, jak různé věci kolem nás fungují. Z filozofie se vyvinulo mnoho dalších vědních oborů, například matematika, fyzika a astronomie, které zažívají rozmach během tzv. Vědecké revoluce, tedy na počátku novověku.

Věda a technologie jdou spolu ruku v ruce, a to dnes platí dvojnásob. S tím, jak se postupně věda a technologie rozvíjely, začalo lidstvo získávat více znalostí, což mimo jiné vedlo ke zlepšení v mnoha aspektech – například v ekonomice, životním standardu a vyspělosti lidstva. Souhrnně řečeno, výsledkem je pokrok a blahobyt.

 Vzhledem k tomu, jak jsou technologie a věda spolu propojené, tak se jedno nedokáže obejít bez druhého – chceme-li (v dlouhodobém měřítku) udržet výsledky, které s sebou rozvoj vědy a technologií přináší, tak by se oboje mělo vyvíjet úměrně v závislosti na tom druhém.

Budoucnost – jak nás věda (a hlavně) technologie ovlivní?

Za poslední století se věda a technologie posunuly neuvěřitelným tempem. Dnes nejvyšší rozvoj zažívají IT, nanotechnologie a genetika. Své si zažívá i kosmonautika. Největší dopady na naši budoucnost (v dohledné době) však bude mít umělá inteligence. V průmyslu jsou lidé nahrazováni stroji už delší dobu (viz Průmyslová revoluce), ale s příchodem umělé inteligence nezbude v primárním a sekundárním sektoru pomalu žádné pracovní místo – lidé budou stále více nahrazováni, protože dojde k naprosté automatizaci. K vykonání dané činnosti byly stroje důkladně naprogramované, ale umělá inteligence využívá tzv. neuronových sítí, díky kterým se „učí“ podobně jako živé organismy.

Jak již bylo zmíněno, tak svůj podíl na utváření naši budoucnosti má i genetika a nanotechnologie. Tyto obory mají asi největší uplatnění v medicíně. Jedním z cílů, kterého se snaží vědci dosáhnout je, aby byli pomocí nanotechnologií schopni detekovat a léčit různé nemoci (nanoobal s léčivou látkou by byl naprogramován tak, aby našel cílovou buňku, které by byla léčivá látka předána), potažmo nahrazovat původní tkáně v těle (vybudováním komplexních nanovlákenných struktur, na kterých by šlo nechat růst živé buňky).

Závěr

Věda a technologie mají na lidstvo ve většině případů dopad pozitivní, avšak mají i potenciál napáchat škody – to už holt závisí na tom, jak s tím kdo naloží, potažmo jakými prostředky k daným objevům dojde (třeba takový make-up je založený na poznatcích Josefa Mengele).