Uprchlická krize v Evropě dosáhla svého vrcholu v roce 2015, kdy dorazil největší počet imigrantů. Od tohoto roku počty imigrantů nebyly tak vysoké, ale jejich otázka zůstala bez zásadního řešení a navíc poměrně silně polarizuje společnost. Pojďme se podívat, jaká je aktuální situace a jaké možné scénáře k jejich vyřešení se nabízí.
Kdo vlastně migruje a příčiny
Ne vždy se podaří zjistit přesné důvody migrace, takže motivy cest často vyvozujeme podle toho, z jakých zemí lidé utíkají a jaká je v nich situace. V krizových letech byla většina imigrantů ze Sýrie, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Guinei, Maroka a Iráku. Situace v těchto zemích ukazuje na vážnější než ekonomické důvody – válečné konflikty nebo náboženský, etnický a ekonomický útlak.
Rozbujelý převaděčský byznys, zvětšení populační exploze a posílení islámského státu jsou další příčiny masivní migrace.
Trasy cest a dotčené země
Cesty imigrantů jsou velmi nákladné, náročné a nebezpečné.
Nejfrekventovanější jsou tzv. balkánská a středomořská trasa. Balkánská (východní) trasa začíná v Turecku, vede přes Egejské moře do Řecka a jeho ostrovy (Lesbos, Kos), dále přes Severní Makedonii a Srbsko do Maďarska a Chorvatska, Slovinska, Rakouska a Německa či jiných zemí západní Evropy.
Středomořská trasa začíná na pobřeží severní Afriky (často v Libyi), vede přes Středozemní moře do Itálie (na Sicílii), poté do Francie, Rakouska, Německa a dalších států. Početně slabší jsou pak trasy přes rusko-finské hranice nebo přes španělské exklávy Ceutu a Melillu.
Nejčastějším cílem imigrantů je Německo, Maďarsko, Rakousko, Itálie, Francia a Švédsko. Uprchlíky zajímá samozřejmě vyspělost země, stejně jako štědrost sociálního systému.
Perspektivy imigračního řešení
Jednoduché elegantní řešení pokrývající celou problematiku migrace je v současné době v nedohlednu – můžeme hovořit spíše o tendencích řešení:
Kvóty a přerozdělování
Možnost trvalého rozdělovacího mechanismu uvnitř EU je předmětem velkých sporů a v tuto chvíli nemá dostatečnou podporu. V roce 2015 však byly zavedeny povinné kvóty pro přerozdělení určitého počtu imigrantů – ČR, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko byli proti. Nevole přijmout imigranty vygradovala v roce 2018, kdy Evropská komise podala žalobu na ČR, Polsko a Maďarsko.
Odpůrci vnímají celý systém kvót jako určité „sociální inženýrství“, které není v oblibě ani u samotných uprchlíků – pokud je jejich cílem bohaté Německo, nespokojí se s umístěním např. v Rumunsku. Problém se stejně nevyřeší.
Situace v zemích původu
EU věří, že politická stabilita a udržitelný rozvoj v zemích původu mohou tuto nelegální migraci z velké části omezit. Posílení rozvojové pomoci je tak další oblastí, která se dostala do popředí zájmu. V tuto chvíli již existují některé nástroje, jako je Nouzový svěřenecký fond pro Afriku nebo Svěřenecký fond EU pro Sýrii a západní Balkán.
Péče o uprchlíky
Můžeme najít názorovou shodu u určitých oblastí týkajících se podmínek pro uprchlíky:
– Potřeba lepší materiální pomoci pro uprchlíky na cestě (příp. vytvoření bezpečnějších migračních tras)
– Rychlejší kontrola uprchlíků pro rozlišení, zda mají či nemají právo na pobyt v Evropě
– Co nejrychlejší začlenění na trh práce
– Lepší jednání o možnostech repatriace
Nejasná budoucnost
Částečně zklidněná situace dává prostor pokračujícím jednáním. Podle odborníků zatím nedošlo k vytvoření spolehlivých opatření, i když jsou identifikované dílčí oblasti hrající významnou roli. Očekávat můžeme také kroky v zabezpečování hranic EU.
